Nejrychlejší a nejhlasitější balkánská dechovka nabízí změnu: spojila se s kanadským kytaristou Adrianem Raso, navazující na „gypsy swing“, u jehož zrodu stál v první polovině 20. století kytarista Django Reinhart z Belgie. Dochází tak k historickému propojení stylů, které mají společný základ: romské hudby z Východní Evropy a jazzu západoevropských Romů. Adrian Raso pochází z Toronta a vedle cikánského jazzu ho ovlivnil i rock a blues. Spolupráce zviditelnila i skryté souvislosti:Fanfare Ciocarlia najednou zní jako pouliční kapela z New Orleansu z doby, kdy se tu zrodil jazz. Na společném albu Devil's Talese setkává široká paleta vlivů – včetně zvonivých kytar, typických pro filmovou hudbu amerických westernů. Album se drželo rekordní čas 3 měsíce v čele tabulky World Music Charts Europe a v německý gramofonový průmysl mu udělil Cenu kritiky. Balkánské dechovky pronikly do světa především díky filmové hudbě Gorana Bregoviće. Historie těchto ansámblů, jejichž styl se od českých či německých dechovek dramaticky liší, trvá několik staletí. Na jedné straně sahá k vojenským kapelám z doby Rakousko-Uherska – a na straně druhé do doby, kdy východní Evropu okupovali Turci, kteří s sebou přinesli hudbu s výraznou příchutí Orientu. V posledních dekádách se balkánské styly staly na Západě módou, z níž výrazně vybočuje rumunská sestavaFanfare Ciocarlia, která kombinuje dechové nástroje s úderností punk-rockové kapely.