Vyšli z punku, klávesové psychedelie let dávno minulých. Podepsal se na nich art rock přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Prošli popem. Černá děravá trika, tmavé brýle, zachmuřené pohledy. Na jedné straně kolovrátková „Golden Brown“ s výraznými archaickými klávesami, líbezně melancholická „Strange Little Girl“ popisující jedno procitnutí při střetu s reálným životem nebo velmi chytlavá až vlezlá „Always The Sun“. Na druhé straně mnoho do punkova nebo rockova naladěných hudebních kreací – přesvědčivě odzpívaná „Straighten Out“ nebo „Peaches“, která se slovně ptá po Lvu Trockém nebo Sanchovi Panzovi. Zformovali se v roce 1975 ve složení Hugh Cornwell (kytara/vokály), Jean-Jacques Burnel (basa), Jet Black (bicí) a Dave Greenfield (klávesy). Značná různorodost životů jednotlivých členů kapely – Cornwell promoval z biochemie, Black byl obchodník, Burnelovým snem bylo odjet „studovat“ karate do Japonska a Greenfield byl minimálně skvostný klávesák – vyústila i ve svébytnou hudební formu. Hlavně výborné klávesy se staly poznávacím znakem kapely. Na začátku devadesátek došlo u The Stranglers k určitému posunu k poprocku i personálním výměnám – sólové kariéře dal přednost frontman Hugh Cornwell. Nahradili ho zpěvák Paul Roberts a kytarista John Ellis, bývalý člen skupiny Vibrators. Občas v nich slyšíte The Clash, občas The Doors a další.
