Suitcaseboarding jsou obrazy z cest. Situace, které v obměněných variantách zažíváme na cestách všichni, každý trochu jinak. Mění se prostředí a lidé kolem nás, ale něco máme společné, většinou na cestách sdílíme stejný záměr – chceme se někam dostat. Pro nás cesta není jen o přesunu z jednoho místa na druhé, je hlavně o tom, co se stane během ní. Znáte otřepanou frázi „i cesta může být cíl“? Na cestě nás čeká více zastávek, kterými musíme projít a na kterých většinou čekáme, než budeme moci jít dále. Musíme čekat, na neznámém místě, s neznámými lidmi, jen se svými zavazadly až nás okolnosti pustí dále. A když to nastane, spěcháme k dalšímu bodu. U něj se zastavíme a opět poslušně čekáme, než budeme moci pokračovat dále. Spěcháme, abychom mohli čekat. Čekáme, abychom mohli spěchat.
Co se odehrává během čekání? Co děláte vy, když musíte čekat? Posloucháte hudbu? Tančíte? Koukáte se kolem? Máte potřebu navazovat kontakt s ostatními cestujícími? Nebo se snažíte schovat a netrpělivě vyhlížíte spoj? Opíráte se o kufr? Popojíždíte s ním po zastávce, lavičce, odjezdové tabuli nebo po dalších cestujících? Nebo se jen snažíte vypořádat s nadměrným množstvím svých neposedných zavazadel? Chuť sdílet tyto chvíle spojuje naši partu „suitcasáků“, která právě míří za vámi.
