Omlouváme se fanouškům, Už jsme doma musí zrušit celý lednový a únorový program, postihla je komplikovaná dvojitá zlomenina kotníku s operací, šroubama a 6 týdenním pobytem v nemocnici.
Křest DVD je přeložen na 6.5.
V nedávné době podnikli Už jsme doma, Ty syčáci a Boo turné
u protinožců. Sami hudebníci se chopili kamer a tak vznikl v režii V.
Kučery dokument, mapující celé turné v Hong Kongu, Austrálii, Tasmánii a
Novém Zélandě. Už jsme doma a Ty Syčáci pokřtí nové DVD s názvem
„Czech Music On the Road – zpráva o turné u protinožců
očima rockerů“ 5.2.2013 v pražské Akropoli Ve filmu se dozvíte,
proč je měsíc vzhůru nohama, proč voda ve výlevce vytvoří opačný vír, jaké to je
hrát na nejjižnějším místě, kde kdy český rocker vystoupil, potkáte se s
ďáblíkem tasmánským a nalétáte desetitisíce kilometrů.
Dokumentární film na DVD, který právě vychází, mapuje Czech Music On The
Road, jak se představil v Austrálii, Tasmánii a na Novém Zélandě.
Hudební kritici se shodují, že kromě vážné hudby jedinou oblastí české
hudby, která je schopna oslovit zahraniční posluchače, je díky své výlučnosti a
originalitě alternativní scéna. Její zástupci to pravidelně dokazují na svých
evropských i zámořských turné stejně jako na prestižních festivalech.
Myšlenka představit podstatnou část toho nejlepšího z české alternativy je
principem putovního festivalu Czech Music On The Road, které od roku
2001 organizuje Romek Hanzlík z agentury A.M.P. Za 12 let trvání
projektu se představilo již 20 různých českých umělců a skupin
v 20 zemích.
Česká scéna se díky tomu, že její základy byly položeny v minulém
režimu, vyvíjela za železnou oponou nesvobodně. Kvůli izolaci před okolním
světem neměla česká nezávislá hudba tolik podnětů zvenčí, což ji však vůbec
neublížilo – zůstávala totiž ušetřena vlivů angloamerické populární hudby.
Prostě se začala ubírat svou vlastní cestou a svým vlastním vývojem. V té
době vznikalo mnoho a mnoho hudebních souborů, které rezignovaly na komerční
využití své hudby a přes represe tehdejších státních úřadů vytvářely originální
hudbu a položily tak základ pojmu „česká nezávislá scéna“.
Po otevření hranic se sice situace změnila; většina současných českých
skupin vstřebala cizí vlivy a posléze je buď využila ke svému prospěchu nebo
začala cizí vzory kopírovat. Z těch, kteří si uchovali vlastní tvář,
postupně vykrystalizovala nová česká scéna, jejíž nejlepší reprezentanti se
představují zahraničnímu publiku. Jejich tvorba vychází z ryze českých
tradic a podnětů, a natolik se odlišuje od masové hudby na Západě, že o ní
je stále zájem na nejprestižnějších hudebních festivalech soudobé hudby po celém
světě. Největším průkopníkem na tomto poli jsou Už jsme doma, kteří z 2000
koncertů odehráli kolem poloviny v zahraničí, z toho
600 v USA, kde se stali pojmem. V obchodech s hudbou od
Japonska po USA lze kormě klasické hudby najít téměř výlučně pouze CD právě
alternativní či nezávislé tvorby (např. Už jsme doma, Plastic People, Iva
Bittová). Již první ročník (2001) tohoto putovního festivalu směrem na východ
(Rusko, Bělorusko, Pobaltí, 2001, 8.000 km) ukázala, že v těchto
teritoriích je hlad po koncertech, a dříme tam divácký potenciál, přičemž jen
málo světových hudebních skupin (a minimum českých) je ochotno tímto směrem
opravdu vyrazit. Přitom hudební fanoušci řadu našich skupin znají a opatřují si
porůznu nahrávky apod. V následujích letech Czech Music On The Road
křižoval Evropou na všechny světové strany – a v posledních letech se
vydal do zámoří (Japonsko, Austrálie, Tasmánie, Nový Zéland, USA). Czech Music
On The Road z prosince 2008 v Japonsku (Už jsme doma, Psí vojáci,
MCH Band, Pavel Fajt) byl zaznamenán na DVD a vydán v zájmovém nákladu.
Nyní vychází i dokument z australského turné – sami hudebníci točili
na koncertech, v zákulisí, na cestách a film pak byl dokončen domácími
profesionály.
