Svou kariéru zahájil jako jeden z hlavních a spolehlivých hudebníků ve službách u Baaby Maala, avšak po svém příjezdu do Belgie nastoupil na sólovou dráhu. Jeho čtvrté album je návratem k akustickým kořenům. Na CD „Maayo Men“ je zachycena veškerá vřelost, krása a opravdovost senegalské hudby. Je poctou etnické skupině laawbe, výrobcům nástrojů a hudebníkům, kteří tradičním způsobem pojali význam hlasového předávání vědomostí mezi generacemi. Maliský spisovatel Amadou Hampâté Bâ to vyjádřil takto: „Když v Africe zemře starý muž, je to, jako by shořela knihovna.“ Malickovo CD se snaží zachytit něco z bohaté ústní tradice a vykreslit živoucí obrázek každodenního života a kultury fulbského etnika. Maayo Men („naše řeka") je poctou řece Senegalu, přirozené hranici mezi Senegalem a Mauretánií. Po letech střetů se tato vodní cesta stala v regionu Fuuta Tooro místem, kde se dlabané kánoe obou zemí potkávají v míru. Témata, která jsou na tomto CD, vycházejícím jako první u Muziekpublique, zpracována, jsou stejně tak významná v obou domovinách hudebníka, v Senegali jako i v Belgii. Vystoupí v sestavě

Malick Pathé Sow: hoddu, guitar, vocals Bao Sissoko: kora, tama (talking drum), backing vocals Mady Kouyate: guitar, bass, balafon Komlan Octave Agbekpenou: calebash, percussion, backing vocals