Inuit Throat Singer

Tanya Tagaq je experimentální umělkyně, která propojuje současné hudební trendy s vlivy tradiční inuitské kultury do celistvého a progresivního zvuku. Její specifický, intenzivní a zároveň zneklidňující hlasový projev má kořeny v inuitském hrdelním zpěvu domorodých žen. Tanya Tagaq předvádí zcela nový druh vokální magie, její hlas proniká na samou dřeň lidských emocí. Improvizační a experimentální přístup jí umožňuje spolupráci napříč žánry – jako hostující vokalistka v hardcore-punkových Fucked Up, podílela se na společném projektu s Kronos Quartetem nebo s Toronto Symphony Orchestra. Tanya Tagaq spolupracovala také s Björk (album a turné Medúlla), Sainkho Namtchylak, se skotskými Shooglenifty nebo s Mikem Pattonem. Její nejnovější album Toothsayer (2019) přináší svou nenapodobitelnou a silnou uměleckou vizi širšímu publiku. Tanya Tagaq nedávno debutovala také jako spisovatelka s románem Split Tooth (nominace na Giller Prize a další ceny). Je držitelkou několika čestných doktorátů a Řádu Kanady, nejvyššího civilního vyznamenání. Opakovaně veřejně vystoupila na obranu původních obyvatel Arktidy a jejich práva na původní lovecký způsob života.

Tanya Tagaq pochází z etnika kanadských Inuitů a navazuje na zpěvy, jimiž si kdysi ženy krátily dlouhé polární noci. V extrémních podmínkách polárních krajů Kanady vzniká extrémní hudba a zpěv inuitských žen působí na laika spíš jako rytmické výkřiky vrcholné rozkoše nežli jako muzikální projev. Když londýnský DJ Charlie Gillett přizval Tanyu Tagaq do svého „rozhlasového ping-pongu“ jako hosta, musel pak její vokální extravagance dovysvětlit: „Cokoli jste si mysleli, že jsme tady dělali, není pravda.“ Inuitský hrdelní zpěv byl původně společenskou zábavou, praktikovanou ženami za dlouhých zimních nocí, když muži byli na několikatýdenních loveckých výpravách. Hry, která zkrátila čas a zabavila děti, se účastní dvě soupeřky. Jedna „zpěvačka“ se snaží zopakovat frázi, kterou předzpívala ta druhá a přitom ji ještě prodlouží. Prohrává ta, která jako první frázi zopakovat nedokáže, dojde jí dech anebo vyprskne ve smích. Tanya Tagaq z této velmi dramatické techniky vytváří abstraktní a emocionálně silné kompozice na hranici performance artu. Její písně beze slov mají razanci šamanských rituálů i halucinogenních výletů. Tagaq o své tvorbě říká: „Mým cílem je vše obnažit… To je podle mě skutečnost, a doufám, že to vycítí i publikum.“ Pochází z přístavu Cambridge Bay na ostrově Victoria u severního pobřeží kanadské pevniny, který leží dva stupně nad polárním kruhem. Její matka prožila dětství v severské divočině, babička s dědečkem žili jako kočovníci a k obydlí se střechou se dopracovali, až když bylo Tanye dvanáct let. Ta je náležitě pyšná, že její matka získala vysokoškolský diplom, ale stejně intenzivně prožívá svoji inuitskou identitu. Hrdelní zpěv objevila až jako studentka na výtvarné škole v Halifaxu. Matka jí tehdy jako lék proti stýskání posílala autentické nahrávky inuitských žen na kazetách, a Tanya se podle nich naučila zpívat.

„Zpěv Tanyi Tagaq je jako zpěv Edith Piaf… Totální emoce…“ Björk „Tanya je v přímém kontaktu s něčím, co je skoro jak duch. Pro mě to je zcela unikátní věc…“ David Harrington, Kronos Quartet