Březnový koncert série Music Infinity nabídne křehkou melancholii islandského skladatele Ólafura Arnaldse. Pětadvacetiletý hudebník boří hranice mezi světy vážné hudby, nezávislé elektroniky či post-rocku a ve svých působivých atmosférických kompozicích elektronické komorní hudby vykresluje chladný půvab své domoviny. Společně s triem Ólafura Arnaldse se na koncertě konaném také v rámci Midnight Sun představí 25. 3. v Paláci Akropolis domácí experimentátor Roman Empire.

Mezi klasikou a soudobou elektronickou hudbou existuje zdánlivá propast, kterou se svým uměním snaží překlenout islandský skladatel Ólafur Arnalds. Generaci fanoušků post-rocku přivádí do čarokrásného světa komorní hudby. Ve svých pětadvaceti letech je již uznávanou stálicí alternativní scény a zároveň neúnavným experimentátorem, který s každou nahrávkou posouvá hranice svého stylu. Jeho emotivní minimalistické skladby připomínají křehké neoklasicistní nahrávky Jóhanna Jóhannssona či Zbigniewa Preisnera, lze v nich ale také cítit například vliv atmosférických postrockových nálad. Ostatně na turné si ho před čtyřmi lety pozvali slavnější krajané Sigur Rós.

Ólafur Arnalds se narodil v malém městečku Mosfellsber na západě Islandu a od útlého mládí studoval hru na klavír. V pubertě ale zvítězily poněkud extrémnější žánry a on se stal bubeníkem hardcoreových a metalových kapel. K delikátním klavírním melodiím se pak vrátil přes elektronickou hudbu. Ve svých dvaceti letech debutoval meditací nad během lidského života – albem Eulogy for Evolution, na němž půvabně jednoduché klavírní melodie doprovází smyčcové kvarteto a příležitostně i elektronické ruchy. I na dalších nahrávkách jako dva roky stará…And They Have Escaped the Weight of Darkness přenáší Arnalds časem prověřené postupy harmonií klasické hudby do nového postrockového kontextu a vzniká tak hudba, která je stejně majestátní jako je intimní.

Islandský skladatel vydávající na značce Erased Tapes (Rival Consoles, Peter Broderick, A Winged Victory For The Sullen) se také vyžívá v neobvyklých konceptech. V dubnu 2009 si v rámci projektu Found Songs dal úkol vytvářet po celý týden jednu skladbu každých 24 hodin. O dva roky později si při obdobné akci nazvané Living Room Songs ještě ztížil svoji práci tím, že do svého bytu v Reykjaviku pozval několik fanoušků, kteří ho natáčeli na kamery. Arnalds má za sebou i hudbu k baletu Dyad 1909 a nebo tři soundtracky k filmům. Vystupoval společně například s Jonny Greenwoodem z Radiohead nebo Ryuchi Sakamotem.

Arnalds se do České republiky vrací po čtyřech letech – v červnu 2008 si odbyl svoji českou premiéru na strahovské Sedmičce. Vystoupení jeho tria doplní v roli předskokana domácí elektronický experimentátor Roman Empire. Pod tímto jménem se skrývá hyperaktivní skladatel z Brna jménem Roman Putnar, který vlastním nákladem od roku 2004 vydává i několik alb ročně. Největší pozornost si ale získala deska CM úsměvů, CM slz vydaná v roce 2010 u X Productions. Jeho pečlivě vystavěné skladby se pohybují mezi komorní hudbou a elektronickým ambientem a dominuje jim zvuk piána. Ke skladbám Roman Empire neodmyslitelně patří i výtvarná stránka projektu, na níž spolupracuje s plzeňským malířem, básníkem a také hudebníkem Lukášem Weishäuplem.