Na obyčejném KOLOTOČI našeho dětství budeme znovu prožívat každý okamžik života. I naše stáří…
Naprosto konkrétním a svrchovaným vyjádřením pohybu – bez konce a bez začátku – stává se KOLOTOČ… Z TOHOTO OBRAZU UŽ NIKDY NEODEJDU.
Obyčejný KOLOTOČ našeho dětství KOLOTOČ uvádí do pohybu ředitel MRTVÉ TŘÍDY Tadeusz Kantor. A když už ne samotný Tadeusz Kantor, tak tedy předseda představenstva veškerých KOLOTOČŮ mrtvého dětství Jan Číhal, ředitel Bílého divadla. KOLOTOČ založený na akci a na činnosti, určuje důležitost a souvztažnost k jednotlivým momentům lidského života. Na KOLOTOČI našeho mrtvého dětství budeme nakonec roztáčet i naše stáří… Na KOLOTOČI budeme znovu prožívat každý okamžik života v souvislosti s tím, z čeho se celkově lidský život skládá…
Naše představení – kolik obrazů jsme vyrobili s vidinou chlapce… Budeme umírat a nepřiznáme si, že jsme staří… Za cenu bolesti a utrpení, zoufalství, ponížení a posměchu… Jsme na scéně… jsme na scéně… jsme na scéně… Ale nebude to HRA… nebude to HRA… nebude to HRA…
scénař / Vladimír Machek, Jan Číhal s použitím textů Tadeusze Kantora a Czeslawa Milosze kolektivní práce členů Bílého divadla hudba / Pavel Helebrand 1.provedení: duben 2005
