Rock and roll a lovecké rituály z malijského regionu Wassoulou Po zpěvačkách Oumou Sangare a Na Hava Doumbia se v Praze již po druhé představí skupina z malijského regionu Wassoulou. Když Afričané objevili kytaru, byl to počátek fascinující éry. Na její hmatník totiž přenesli melodie hrané na místní loutny, čímž vytvořili styly zcela mimo obzor západních hráčů. K mistrům patřil Zani Diabaté z Mali se skupinou Super Djata Band, která byla silnou konkurencí pro Les Ambassadeurs, s nimiž zpíval Salif Keita. Na odkaz průkopníků Super Djata Band navázal jejich bubeník, který založil Bamba Wassoulou Groove spolu se třemi (!) malijskými kytaristy. Tím hlavním je Moussa Diabaté, kdysi opora legendárního Rail Bandu z Bamaka. Bamba Wassoulou Groove je zčásti tributem navazující na odkaz Super Djata Band – ale díky potenciálu zúčastněných hráčů tento odkaz dále rozvíjí. Super Djata Band slavil mezinárodní úspěchy už v 80. letech, dávno před tím, než se world music stala trendem. „Jejich hudba je tvrdší než soukous z Konga a ohnivější než mbalax ze Senegalu,“ napsal tehdy americký kritik Robert Christgau. Region Wassoulou má na hudební mapě Mali klíčovou roli. Zatímco v jiných částech země je hudební tradice v rukou griotů, dědičné kasty zpěváků oslavných písní, ve Wassoulou je hudba doménou lovců. Písně jsou součástí magických nočních rituálů, jejichž cílem je nejen očarovat lovenou zvěř, ale pomocí transu uvést lovce do paralelní reality a posílit jejich vnímání. Wassoulou Groove funguje jako intensivní taneční hudba se spirituálním podtextem, kytarová sóla jsou malijskou variantou psychedelie. Hudbu z Wassoulou známe od zpěvaček Oumou Sangare či Na Hawy Dumbie. Obě dvě v Praze vystoupily v rámci koncertů Respect.