Interiéry

„Interiéry paláce
byly koncipovány tak,
aby naplňovaly představu
generačního prostoru
a nezávislého kulturního
centra.” — František Skála

Každý jednotlivý interiér měl mít podle své funkce jiný osobitý charakter, záruku jednotnosti celku, měl zajišťovat rukopis jediného autora výtvarného pojetí.

Velký sál

Divadelní sál - původně z 30-tých let. Byl stavebně upraven tak, aby odpovídal současným technickým požadavkům, ale zároveň působil jako silný duchovní prostor. Dominantní je řešení „živými omítkami” a štukovou výzdobou velkoplošných figurálních reliéfů, jejichž efekt je založen na horním osvětlení. Světelná atmosféra nik a plasticky začleněných výdechů vzduchotechniky regulovaná stmívači. Hnízda přídavného osvětlení a otevřené nebe s rorýsy. Todované sloupy a zaklenutí schodišť na balkon. Celý prostor má vytvářet atmosféru těžko zařaditelného historizujícího stylu (zčásti nedokončeno).

Přízemí, pravé schodiště na balkon – „dar talentu” – Božská ruka trčící shůry podává pánskou kabelku tzv. „buzertašku”, která je doslova napěchovaná talentem, že praská ve švech. Jednotlivé listy daru nadání se derou ven jako ladovské podolky a počínají se rozvíjet šťavnatostí korintských akantů. Uneseš herče tu tíhu? Podáš ty listy ještě čerstvé při svém jevištním kejklováním?

Portál, přízemí – mužské atributy – Raketové sombrero vyrazilo vpřed, chlapská něha na tyči jemně drtí mikrofon. Lehký vánek nafukuje tatínkovy adamky. Knoflíčky se porouchaly. Rocker musí zemřít mlád. Stehení kost roztříštil mu elektrický proud.

Portál přízemí – ženské atributy – Oko je zrno, nos je mrkev, ústa puklý lusk. Pletená kukla vzor 65, leskymo pásek, včelí úl. Vřeteno zmrzliny, rotační třapec. Plechové kužely Mado Balkon, schodiště vlevo – sedadlo smrti – Nasedni do Sedanu zapomnění, jehož kola jsou nástavce masážních strojků. Unášen spolu se svitky březové kůry – nepopsaných listin budoucnosti tě povedou pecky not. Sveze tě Cháron. A na zadním okénku infernálního interiéru jeho bárky – lidské ostatky. Suvenýr 20. století – memento mori automobilismu. Hrnečku vař. Tatra 613 míjí cypřiš míru.

Malá scéna

Malá scéna je příjemný prostor komornějšího rázu se stylově vyhraněnou hudbou, která koresponduje s celkovou atmosférou Paláce Akropolis.

Malá scéna nebo-li chillout lounge vychází vstříc pokoncertové náladě a potřebám návštěvníků i možnostem prostoru. Jde především o setkávání, momentální inspiraci a hudbu, jež se zásadně drží chilloutového zaměření.

Malá scéna vytváří striktně stylově ucelenou koncepci, která má vliv jak na posluchače, tak na interprety a zároveň dává prostor mladým lidem ke konfrontaci se zkušenějšími DJ's. V rámci chilloutu se prosazují styly intelligent drum'n'bass, dub, reggae, ethno, world music, deephouse, acid jazz apod., a to spíše ve svých klidnějších podobách.

Od neděle do středy hraje na Malé scéně speciálně smíchaná reprodukovaná hudba, konec týdne je vyhrazen živým produkcím s DJs. Svým chilloutovým zaměřením a stylovou spřízněností s danou akcí na Velkém sále je protikladem hudebně i prostorově nezávislého divadelního baru.

Na Malé scéně probíhají také komornější živé koncerty. Samozřejmě je zde návštěvníkům k dispozici bar s velkým výběrem a příjemnou obsluhou.

Divadelní bar

Funguje i mimo provoz divadla jako „zabydlený” bizarní podnik se setmělou atmosférou, možnost živé hudby i intimních schůzek. Poetika starých stolů, masivních lavic a dlouhého barpultu. Předměstských kůlen, „vzácných dřev”, oprýskaných plechů, trolejbusových navijáků a chorošů.

Prostor divadelního baru se za dobu své existence etabloval jako místo mnoha skvělých večírků, kde se setkáte s hudbou nejlepších českých DJů a se styly jako jsou house, drum´n´bass, breakbeat, reggae, hiphop, latino, funky či deephouse.

Foyer

Intimní společenský prostor sloužící jako kuřárna a výstavní síň.

Kavárna Akropolis

V kavárně s originálním interiérem Vás čeká příjemné posezení, velký výběr nealko i alkoholických nápojů a koktejlů, skvělá hudba, výběr CD a triček ke koupi a v létě můžete posedět na zahrádce.

Štuková výzdoba velkého sálu (Autor fotografie: Martin Polák)